Další skandinávskou zemí je Norsko. I když se jejich historie váže těsně na tu švédskou, v oslavě vánoc najdeme mnoho rozdílů!

Norsko dalo za vznik tradičnímu vánočnímu poleni, které už vikingové zapalovali na oslavu zimního slunovratu. Tento kus tvrdého dřeva dříve pro Nory znamenal celé Vánoce, stromečku se takový význam až do dnešních dnů nepřikládal.

Za dárky můžou nejmenší vděčit Santa Clausovi, který oživil tradici starého Julebukka, jenž byl zakázán po příchodu křesťanství, protože Julebukk byl muž oblečený do kozlích kůží s kozlí lebkou naraženou na hlavě, obcházel stavení, a kde se zastavil, choval se, jako by domácí měli brzy skonat - kněží se báli, že jde o oslavu Satana. Dnes je tento zvyk mnohem umírněnější - pouze děti se převlékají po Štědrém dnu do různých kostýmů a obchází domy, kde dostávají sladkosti a drobné dárečky.

Na Štědrý den všechna práce ustane, když odbije 16. hodina, všichni se jdou vykoupat a "hodit se do gala". Pak nasypou ptáčkům a ostatním zvířátkům, aby si všichni tento den náležitě užili. Večeře začíná rýžovým pudinkem (ano, s mandlí ukrytou v jedné porci) a jedna miska se odnáší i Nissemu, domácímu skřítkovi, aby se na rodinu nerozzlobil. Pak už se podávají jídla obsahující především vepřové maso, ale jedí se i krocani a ryby. Nejzajímavějším norským vánočním pokrmem je pinnekjøtt - jehněčí žebra pomalu uzená či napařovaná na větvičkách z břízy. Pije se pivo, aquavit (nápoj z brambor) a nechybí tradičních 7 druhů cukroví, také marcipán a kransekake - dort s 18 mandlovými věnci tvořícími kónickou pyramidu ozdobený norskými vlaječkami.

Krásný den!

Vaše Aenan